LOKÁLNÍ POTRAVINY: čerstvé plody upevní vaše zdraví

ředkvička

Jak jinak, než přímo ze zahrádky či ze stromu. Jak rádi a často připomínají pamětníci, v totalitním režimu bývaly mandarinky a pomeranče jen před Vánocemi. A že v obchodech byla v zimě k dostání jen jablka, zelí, červená řepa a někdy banány. Na jaře pak ředkvičky, v létě třešně a jahody. Jenže – nebylo to vlastně pro naše stravování správně?

Nyní si můžeme vybírat do sytosti, ale někdy to přispívá k nesmyslnému kombinování potravin, které pro naše klimatické pásmo a danou roční dobu nejsou nejvhodnější. Mnoho výživových poradců a lékařů v posledních letech připomíná, že důležité je jíst ovoce a zeleninu pokud možno tam, kde vyrostla, a tehdy, kdy nastane přirozená sezóna jejího zrání. To znamená, že se konzumuje co nejčerstvější. Tak proč nemáme mít radost z jahod v zimě a pomerančů v létě? Můžeme, ale vzpomeňme si, jak voní čerstvě utržená švestka, jak se rozplyne na jazyku jahoda, kterou najdeme v lese u cesty. A jak krásně chutná angrešt přímo ze zahrádky.



Pro zdraví člověka je totiž důležitá i cesta, kterou se k nám potraviny ubírají. Čím je delší, tím více musí být ošetřena chemickými prostředky a nedozrává na krásném sluníčku, které jí dodá to nejcennější – správný poměr výživových látek, a k tomu nádhernou vůni čerstvě utrženého plodu.

Jak to změnit?

Právě tak, jak se oblékáme. Vždyť podle ročního období měníme šatník, ale už ne stravu. Snažíme se jíst zeleninové saláty, i když je venku mráz, místo abychom si dali polévku z brambor a červené řepy, která nás zahřeje. Používáme rajčata, která nevoní, ale mohli bychom spíš využít zeleninu, která v zimním čase našemu tělu přinese více živin. A tak je to v každém ročním období.

Zelenina i ovoce přinášejí lidskému tělu mnoho důležitých látek, jako jsou vitaminy, minerály a enzymy a jsou významným zdrojem vlákniny. Ale to platí pouze tehdy, když jsou vypěstované za přirozených přírodních podmínek a ne ve sklenících v místě tisíce kilometrů vzdáleném našemu bydlišti.

Proto je dobré vybírat si plody, které se dostanou na trh rychle v době své sezóny zrání a nesklízí se před dozráním. Protože pak je na jejich převoz a dozrání ve skladu zapotřebí chemické ošetření. Na rozdíl od čerstvě sklizených plodů, které mají nejen maximální množství chuti, ale i živin, vitamínů a minerálních látek.

Je třeba vrátit se do minulosti, protože inspiraci pro sestavení sezónního jídelníčku můžeme hledat právě tam. V našem klimatickém pásmu máme čtyři roční období. Zima je dobou odpočinku a útlumu vegetativních procesů, proto se potraviny z celého světa dělí zpravidla do tří vegetačních období podle své sklizně na jarní, letní a podzimní. V našich zemích se například v zimě jedlo více masa, v létě více zeleniny. Hlavním důvodem nebyly jen chybějící mrazicí boxy, ale spíše větší pochopení pro přírodu a její cykly. Lidský organizmus se vyvíjel miliony let a výrazná změna složení stravy, k níž došlo v průběhu posledních let díky rozvoji potravinářského průmyslu a nových metod skladování, je na něj příliš rychlá.

Jezme to, co zde roste

A že toho může být spousta! Záleží jen na fantazii kuchaře, co připraví z širokého spektra plodů domácích zahrádek.

Pro jaro jsou typické například tyto potraviny: křehké listové zeleniny, saláty, ředkvičky, špenát, čekanka, chřest, jarní cibulka, nové brambory, rebarbora, ředkvičky, mangold, kedlubny, řapíkatý celer, a postupně přibývají jahody, třešně a další plody.

Blíží se totiž léto. V létě si můžeme dopřát lehká jídla, která nás ochlazují, více ovoce, zeleninu a bylinky. Začíná se sklízet rané zelí, nové brambory, jahody, květák, rajčata, okurky, papriky a samozřejmě pokračuje sezóna zelených salátů a bylinek. K nim postupně přibývá široká škála ovoce od letních jablek přes třešně, angrešty, meruňky a další peckoviny, rybíz, melouny, hrušky, maliny, ostružiny a další.

Nakonec přichází podzimní sklizeň přinášející poslední úrodu, jako jsou ořechy, červená řepa, jablka, kořenová zelenina, růžičková kapusta, bílá ředkev, bílé zelí, brambory, brokolice, houby, kapusta, kukuřice cukrová, lilek, lískové oříšky či pekingské zelí.



V zimě bychom měli konzumovat hlavně jídla, co nás zahřejí, což jsou obecně řečeno plodiny, které rostou déle, a déle je i vaříme. Jíme více živočišných potravin, kořenové zeleniny, přidáme oříšky a semínka.

A pak je tu ovoce a zelenina, která je vhodná ke konzumaci celoročně, protože to umožňuje i běžné uskladnění například v dobře větraném sklepě v písku, či zmrazení a různé způsoby sušení či konzervování. Patří mezi ně brambory, cibule, česnek, kořenová zelenina, ale i jablka, brokolice, růžičková kapusta (mimo jiné přežije i mírné mrazy na zahrádce), hrášek, zelené fazolky, cukety, dýně či zelí – ať čerstvé či kysané.

Poslouchejte více své tělo ve spojení s přírodou a odměnou vám bude silnější zdraví a možná i mírný úbytek váhy.