Jak se neztratit v hypotéce

I tohle bude banku zajímat, pokud si chcete vzít hypotéku.

Loni započaté oživení trhu s nemovitostmi je v plném proudu a banky se předhánějí v nabízení takzvaných výhodných úvěrů na koupi domu či bytu. Možností je mnoho, nicméně jejich skutečný význam a dopad na život obyčejného člověka se často skrývají za naprosto nepropustným závojem finančnické terminologie. Poodhrnout tuto oponu a vrhnout na problematiku hypotečních úvěrů trochu světla můžou následující informace.

Předtím, než si vezmu hypotéku: bonita

Než se banka rozhodne vyhovět žádosti o hypotéku, musí žadatel prokázat svou bonitu: schopnost dostát finančním závazkům. Každá banka posuzuje bonitu trochu jinak, ale vždy se bude zajímat o velikost a stabilitu příjmů, další finanční závazky, a zda se žadatel náhodou nenachází v bankovním registru. Dostatečná bonita znamená z pohledu banky co nejnižší riziko, že jí klient nebude schopen úvěr splatit, a teprve po jejím prokázání banka přikročí k zhodnocení toho, co klient nabízí do zástavy.

Hypotéka je relativně rychlou cestou, jak se dostat k penězům na nemovitost - ale je potřeba být opatrný.Banku bude zajímat hlavně klientova finanční „důvěryhodnost“.

 

Ta tři klíčová písmenka: LTV

Ocenění zástavy provádí bankou zvolení odhadci a obvykle stojí 3500 – 5000 korun. Banka není povinna klientovi takto získaný odhad ceny předat, ale jeho výsledek je nejdůležitějším faktorem určujícím výši LTV. Jedná se o anglický termín (loan to value), který prostě označuje procento z hodnoty kupované nemovitosti, na které klientovi banka půjčí. Vyšší procento znamená vyšší riziko pro banku, která za něj pak bude chtít dražší a nevýhodnější úvěr – platí zde klasické finanční pravidlo: čím více si klient půjčí, tím více bude splácet.

Kam se díváme u úvěru: splátky a fixace

Po stanovení LTV se začínají řešit konkrétní detaily. Klíčová je délka splatnosti – delší doba umožňuje dluh rozložit a tak docílit nižších měsíčních splátek, znamená ale i, že nakonec klient zaplatí podstatně více kvůli penězům, které si z každé splátky bere banka. Delší dobou splatnosti lze i vyvážit nízkou bonitu. Většina bank nabízí i možnost předčasných splátek, tedy okamžitého zaplacení určité části úvěru. Pokud má klient během splácení k dispozici peníze navíc, jedná se o možnost značně snížit celkovou částku, kterou bance zaplatí, ale pozor – předčasné splátky nebývají zadarmo a podepíšou se na úrokové sazbě.

Další položkou, které by si klient měl být vědom, je fixace. Jedná se o dobu, na kterou banka bude garantovat podmínky domluvené při podpisu smlouvy, což se týká zejména dohodnutého úroku. Trh s úvěry se neustále vyvíjí a úrokové sazby stoupají a klesají; pokud jdou sazby nahoru, je výhodnější fixovat úrok na delší dobu, pokud klesají, je tomu naopak.

Na co dávat pozor u smlouvy: sankce a pojištění

Poté, co úspěšně překonal bludiště bonity, zástav, úroků a splátek, se klient musí připravit na pořádnou hromadu papírů. Nejdůležitějším dokumentem je samotná úvěrová smlouva, ve které budou definovány právě výše vysvětlené pojmy – ale to není všechno. Úvěrová smlouva stanovuje i podmínky čerpání (zpravidla se jedná o právní ošetření zástavy a její pojištění) a sankce (tedy poplatky za předčasné splácení či ukončení hypotéky).
Většina hypoték navíc povinně zahrnuje pojištění nemovitosti, na kterou si klient bere úvěr; vyplatí se prostudovat si podmínky a kvalitu tohoto pojištění. Poškození nebo dokonce zničení nepojištěného objektu totiž může mít pro jeho majitele katastrofální následky – hrozí, že bude splácet úvěr na nemovitost, která už třeba neexistuje.

Čtěte také: Jak vybrat Hypotéku? Nechat si poradit není hanba