Jablka, ořechy, med: proti podzimnímu nachlazení

ořechová salát
Podělte se...Email this to someoneShare on LinkedInPin on PinterestTweet about this on TwitterShare on FacebookShare on Google+

Čas podzimní sklizně přímo nabádá uložit si na zimu zásobu ořechů a jablíček a doplnit je medem přímo od včelařů. Co zdravějšího si v tomto období přát, zvláště když si můžeme z těchto surovin vyrobit širokou škálu pokrmů, nebo jimi doplnit další lahůdky.

Jablka: klíč ke zdraví

Jabloně jsou pravděpodobně nejstaršími ovocnými stromy ve střední Evropě. Začaly se zde pěstovat snad již ve 2. tisíciletí př. n. l. V českých zemích bylo pěstování jabloní od dávných dob značně vyspělé a jablko můžeme mít na stole v čerstvém stavu deset až dvanáct měsíců v roce – a pokud si vybereme tuzemské, tak díky krátké cestě na náš stůl také bez všech konzervantů a v dobrém stadiu zralosti (pozor – na nablýskanosti jablek v supermarketech se často podílí vrstvička vosku na slupce a ne kvalita daného ovoce!).

I když jablko není příliš bohaté na vitamíny a nerostné látky mimo vitaminu C, jeho nejvýznamnější složkou je pektin, který pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi, a tak doplňuje péči o srdce jako prevenci před infarktem a dalšími onemocněními. Jablko je vhodné pro každý věk, pro zdravé i nemocné. Reguluje trávení, léčí žaludeční a střevní potíže, posiluje nervovou soustavu, je prospěšné pro nemocné ledvinami, cukrovkou, revmatismem, preventivně chrání před onemocněním žlučníku a podle některých autorů může dokonce zahánět nespavost a odstraňovat únavu a vyčerpanost.

Nejvíce cenných látek je obsaženo v jablečné slupce a těsně pod ní. Chceme-li tedy využít vynikající vlastnosti jablka, jezme je neloupané.

Ořechy z české zahrady

Ořechů a oříšků známe mnoho druhů, většina se k nám dováží z jižních zemí. U nás se vyskytují především lískové a vlašské, a i ty patří k prastarým přírodním potravinám. Lískové oříšky byly nezbytnou potravinou člověka už v době neolitické. Ořešák vlašský se do Evropy dostal z Persie a o jeho rozšíření ve střední Evropě se zasloužil Karel Veliký.

Jádra lískových a vlašských ořechů mají vysokou biologickou hodnotu, obsahují značné množství tuku, bílkoviny, vitaminy skupiny B a celou řadu minerálních látek. Lískové oříšky mají zvláště vysoký obsah vápníku a železa.

Med

O medu se píše s úctou již v Bibli, na egyptských papyrech i ve starodávných kronikách a je také v našich zemích odpradávna ctěn a vážen jako potravina, ale i jako prostředek prodlužující život.

Med je směsí jednoduchých cukrů, které jsou snadno stravitelné a bez složitých chemických pochodů přecházejí přímo do krve. Obsahuje nejen vitaminy B1, B2, B6 a B12, ale i vitamin C a mnohé další a celou řadu minerálních látek. Důležitou složkou medu je inhibin, který má schopnost potlačovat růst některých mikrobů.

Jeho léčivé účinky byly vždy hojně využívány. Med posiluje srdce, rozšiřuje cévy a upravuje krevní tlak. Je ideálním doplňkem stravy při léčbě žaludečních vředů a při onemocnění jater. Mírní nervovou vyčerpanost, rychle odstraňuje tělesnou i duševní únavu, pomáhá proti nespavosti a je i mírným dietetickým projímadlem. Za rozumnou dávku ve výživě dospělých se předpokládá 100 g denně.

Jablkový salát s rozinkami a ořechy

4 jablka nakrájíme na tenké plátky a zalijeme zálivkou z vody, citronové šťávy a medu. Přidáme omyté, osušené a na nudličky nakrájené rozinky a nahrubo rozsekaná ořechová jádra. Promícháme a ihned podáváme.

Jablkový salát s jogurtem

6 jablek nakrájíme na tenké plátky, zakapeme citronovou šťávou a rozdělíme na talířky. Zalijeme rozšlehaným, medem oslazeným jogurtem, ozdobíme lžičkou okapaných kompotovaných brusinek a posypeme rozsekanými ořechovými jádry.

Salát z červené řepy a jablek

250 g očištěné červené řepy nastrouháme na struhadle na tenké proužky spolu s 2-3 nakyslými jablky, ochutíme solí, citronovou šťávou a medem a necháme v chladnu rozležet. Před podáváním přelijeme jogurtem.

Čočkový salát

350 g zelené čočky, namočíme a poté uvaříme doměkka. Scedíme, ještě horkou osolíme a okyselíme. Zakapeme olejem. Promícháme s 1 drobně nakrájenou cibulí a 2 jablky nakrájenými na kostičky. Necháme vychladnout a podáváme posypaný pažitkou k sekané, karbanátkům či vepřovému ovaru.

Mřížkový koláč s perníkovou příchutí

 

300 g polohrubé mouky, do níž vmícháme ½ prášku do perníku, prosejeme na vál, přidáme 80 g cukru, rozdrobíme 100 g másla, přidáme 2 lžíce medu, 1 vejce a 1 dl mléka. Vypracujeme vláčné těsto – podle potřeby přilijeme mléko. Dvě třetiny těsta vyválíme na plát, přendáme na pekáč pokrytý pečícím papírem, pomažeme zavařeninou a ozdobíme mřížkou ze zbylého těsta. Pečeme v předehřáté troubě při 160 °C dozlatova.

A na závěr něco, na co nesmíte zapomenout příští rok na sv. Jana.

Ořechovka

20 zelených ořechů rozpůlíme, dáme do láhve, přidáme úlomek skořice, 5 kuliček jalovce a 1 hřebíček. Zalijeme 1 l žitné, zazátkujeme a necháme 3 týdny stát na slunci. Občas lahví zatřeseme. Potom žitnou slijeme. V půl litru vody vaříme čtvrt hodiny 200 g cukru s luskem vanilky a po vychladnutí promícháme s procezenou žitnou. Nalijeme do lahví, zazátkujeme a uschováme. Ořechovka se používala vždy jako žaludeční likér.

Podělte se...Email this to someoneShare on LinkedInPin on PinterestTweet about this on TwitterShare on FacebookShare on Google+