Slaměný dům? Nezvyklé. A proč ne?

dům ze slámy
Podělte se...Email this to someoneShare on LinkedInPin on PinterestTweet about this on TwitterShare on FacebookShare on Google+

Slámu jako stavební materiál známe – doškové střechy můžeme najít ve skanzenech. Její použití ke stavbě celého domu (nejen střechy) už ale neobvyklé je. Přesto ji ale lze použít. Řekneme si, proč a za jakých podmínek.

Renesance slámy jako stavebního materiálu proběhla na přelomu 19. a 20. století v Americe. Zpočátku se stěny nechávaly neomítnuté, později došlo i na omítky.

dům ze slámy
I takto může vypadat dům ze slámy. Zdroj: pinterest.com

Největší výhoda slámy – snadná dostupnost




Sláma vzniká jako vedlejší produkt při sklizni obilí. Jako víceméně odpadní materiál po vymletí klasů je však stále upotřebitelný. Samotné zemědělství přitom znovu upotřebí pouze malou část tohoto odpadu. A navíc, nejenže je velice snadno dostupná, protože ji „vyrábíme“ přímo na našem území (mnohdy za humny), je zároveň ekologickým materiálem, jak při vzniku a používání, tak i při likvidaci. Ke svému vzniku spotřebuje slámový balík jen nepatrné množství energie (v porovnání s jinými možnostmi) – na přepravu a lisování. Většinu energie jinak dodá Slunce nebo je součástí jiných zemědělských procesů, probíhajících za úplně jiným účelem.


Ke stavbě stlačit a svázat

Ke stavbě se samo sebou nepoužívá sláma v klasické podobě. Ačkoliv je možné použít jakýkoliv druh obilí, vždy je potřeba slámu zpracovat. Nejprve je třeba vytvořit slámové balíky. To by však ale nestačilo – v balících je sláma poskládána ledabyle a nerovnoměrně, ne každý balík je stejný. Pokud se ale tyto balíky stlačí a naskládají se na sebe, lze je bez problému skládat na sebe jako cihly. Rozhodně ale mají jiné vlastnosti než cihly. Jsou měkké a pružné a je potřeba s tímto faktorem počítat.


Nosné slaměné zdi? Ano, ale s mírou!

Pokud má být slaměné zdivo samonosné, je stavby značně omezena – výška takové stěny nedosahuje ani 4 m, navíc tomu budete muset přizpůsobit jak půdorys, tak střechu. Pokud ale slaměné balíku budou pouze vyplňovat nosnou konstrukci (dřevěnou, betonovou, ocelovou), lze stavět i několikapatrové domy.

Teplo jako v pelíšku

To, že sláma je dobrý tepelný izolant si mnozí z vás jistě uvědomují. Proč tedy této vlastnosti nevyužít. Doma pak bude teplo, náklady na vytápění poklesnou, návratnost investice do slaměných staveb je poměrně krátká. Uvádí se, že kvalita slaměné izolace je plně srovnatelná s polystyrenem nebo minerální vatou. Navíc za ni zaplatíte o něco méně.

dům ze slámy, interiér
Interiér stavby, zdroj: pinterest.com

Problémy také existují

Úhlavními nepřáteli jsou plísně, houby a hlodavci. Pokud ale dodržíte určité postupy, stavbě žádná pohroma nehrozí.

Plísně a houby – Vlhkost je nebezpečná jak pro stavbu, tak pro její obyvatele. Tvoří-li se plísně, mohou se spory šířit do vzduchu a ohrožovat tak zdraví člověka. Hniloba může dokonce způsobit zřícení celého domu. S tímto problémem musíte počítat již při započetí stavby. Spodek stěn musí být dostatečně oddělen od základů, aby se zabránilo vzlínání vody. Izolace by nejlépe měla být dvojitá. Vzdušné vlhkosti se bát nemusíte, s tím si zeď poradí sama.


Hlodavci – Tato malá zvířátka si ráda smlsnou na zrní. Vyplatí se tedy zkontrolovat, zda v klasech nezbylo nějaké zrní. Samotná sláma hlodavce příliš nezajímá. Zrní se vyplatí opravdu odstranit do posledního, aby se nestalo, že začne klíčit a růst. Protože je dokázáno, že potkani se nezajímají o to, co je 30 cm nad zemí, je dobré betonový sokl vytáhnout do této výšky. Proti myším, které by nejraději v teplé slámě lebedily, pomůže postřik hotových balíků tekutým vápnem. Zároveň se tím postaráte i o desinfekci.

A co oheň? –  Ačkoliv je sláma vysoce hořlavá, kvalitně zpracované balíky nehoří moc dobře. Důvodem je nedostatek vzduchu ve stlačených balících, potřebný k tomuto procesu.



Omítka je elegantním řešením většiny problémů – působí nejen jako zábrana pro průnik hlodavců, ale také jako další překážka pro šíření ohně.

Další možnost: ekopanely

Slámu lze také využít pro výrobu lisovaných desek. Za vysokého tlaku a teploty vznikají panely, které bez problému nahradí sádrokarton a ještě překvapí lepšími izolačními vlastnostmi, jak zvukovými, tak tepelnými. Přidáním lepidel je pak možné získat pevné desky podobné dřevovláknitým, kterých lze využít třeba k výrobě nábytku.

Dobrá zpráva nakonec

A nakonec vás potěšíme dobrou zprávou – díky snadnému použití slámových balíků zvládnete většinu stavby provést svépomocí. No řekněte, nešli byste do toho?


Foto: pinterest.com

Podělte se...Email this to someoneShare on LinkedInPin on PinterestTweet about this on TwitterShare on FacebookShare on Google+